Po roce 1917 - přesně dle předpovědi Panny Marie ve Fatimě - se komunismus rozšířil ve formě politického systému po celém světě. Ale už dávno badatelé fatimských zjevení varovali, že „ruské (sovětské) bludy“ nelze redukovat výlučně na politický rozměr. Vůdčí ideje komunismu, totiž výstavba domnělého materiálního „ráje na zemi“ při současném odstranění náboženství z veřejného a politického života, stejně tak jako potřeba výchovy „nového člověka“ bez rodiny a vlastnictví, se zánikem Sovětského svazu nezmizely.

Netřeba jistě šířeji vysvětlovat, že to, co dnes vidíme jako morální zkaženost Západu, je daleko sahajícím výsledkem experimentu poprvé provedeného bolševiky. Dávno předtím, než v USA vznikly první komunity hippies, kvetla padesát let předtím v Rusku komsomolská „volná láska“, sex byl chápán jako „sklenice vody“, rozvod šlo koupit za 3 rubly a potrat sloužil jako hlavní „antikoncepční prostředek“.

Po letech obnovy ekonomiky zničené II. světovou válkou „okřídlený Eros“ Alexandry Kollontajové (tak nazvala sovětská komisařka osvěty politiku bezuzdného uvolnění sexu, pozn. překl.) přistál na americké pevnině. Otrávené ovoce sexuální revoluce padlo na úrodnou půdu liberalismu (libertinismu), bylo zaléváno reakcí na protestantský puritanismus, a mohlo se proto rozrůstat mnohem rychleji než v tvrdých podmínkách stalinismu.

Postupující sexualizaci posiloval rovněž divoký a bezohledný kapitalismus spatřující v ní šanci na vytvoření dokonalého zákazníka-konzumenta – otroka svých vášní. Strašlivé důsledky tohoto procesu, tj. metla pornografie, potratová genocida, přetrhané mezilidské vztahy, poruchy vlastní identity a trvalé mrzačení nezletilých ve jménu nepravdivé antropologie - to všechno představuje tvůrčí rozvoj systémových bludů realizovaných poprvé Sovětským svazem. I když byl tento experiment v politickém slova smyslu poražen, ideje stojící za jeho vznikem žijí a bují dosud neznámým tempem.

Je to zpátky i s chlupama